Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ještě fatimské zamyšlení

30. 3. 2009

V této chvíli a v takové situaci nebude na škodu, zamyslíme-li se znovu nad známým, ale stále ještě nedoceňovaným druhým fatimským ta­jemstvím.

13. července 1917 tři malí portugalští vizionáři Lucie, František a Jacinta nejprve spatřili vizi pekla, tvořící tzv. první část fatimského tajemství. Po ní jim Svatá Panna řekla:

 

Viděli jste peklo, kam jdou duše ubohých hříšníků. To k jejich záchraně chce Bůh na světě založit uctívání mého Neposkvrněného Srdce! Budete-li konat, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a budete mít mír. Válka se schyluje ke konci (1. světová). Nepřestanete-li však urážet Boha, za pontifikátu Pia XI. začne další, horší. Až spat­říte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že to je ono velké znamení, že Bůh hodlá potrestat svět za jeho zločiny válkou, hladem a pronásledováním církve a Svatého Otce.

Abych tomu zabránila, přijdu a budu požadovat, aby Rusko bylo zasvěceno mé­mu Neposkvrněnému Srdci a aby každou první sobotu (v měsíci) byla činěna nápravná přijímání. Splníte-li mé přání, Rusko se obrátí a budete mít mír. Ne-li, Rusko rozšíří své bludy po celém světě a nastanou války a pronásledování církve. Mnoho dobrých bude umučeno, Svatý Otec mnoho vytrpí, četné národy budou zničeny. Nakonec mo­je Neposkvrněné Srdce bude triumfovat. Svatý Otec mi zasvětí Rusko, to se obrátí a svě­tu bude na určitý čas přiznán mír. V Portugalsku bude dogma víry stále zachováno, atd.“ (Dále navazuje bezprostředně 3. tajemství, které vlastně začíná větou „V Portugalsku bude…“, ale ke kterému se obsahově naprosto nehodí vize, jež nám by­la v roce 2000 oficiálně předložena jako 3. tajemství).

 

Své požadavky Svatá Panna sestře Lucii upřesnila v dalších, soukromých zjeveních, a to v roce 1925 a 1929.

Prvním a základním požadavkem Panny Marie bylo zasvěcení Ruska je­jímu Neposkvrněnému Srdci. Víme, že tento požadavek nebyl v tomto smys­lu dosud splněn. Od první konsekrace, kterou učinil v roce 1942 papež Pius XII., došlo k několika dalším konsekracím - zejména v roce 1982, 1984 a 2000, ale žádnou z těchto konsekrací nelze považovat za vyhovující, neboť konsekrační formule byly zaměřeny na svět jako celek, a tak byla zasvěcení provedena pří­liš všeobecně, neadresně, zatímco Panna Maria požaduje výhradní a konkrétní zasvěcení Ruska. RUSKA, NE SVĚTA.

K takové konsekraci dosud nedošlo, což potvrdila samotná sestra Lucie, i když se po roce 1989 vynořilo mnoho zmatečních (a možná schvál­ně zmatečních) článků, snažících se veřejnost přesvědčit, že všechno je v nej­lepším pořádku.

Ale nedejme se tím desorientovat a konkrétně se ptejme: Co to znamená „obrácení Ruska“? Oficiální znalec Fatimy P. J. M. Alonso to v publikaci „La vérité sur le Secret de Fatima“ - „Pravda o fatimském tajemství“ napsal zcela jas­ně:

 

Lucie byla vždy přesvědčena, že konverze Ruska se netýká jen návra­tu národů Ruska k pravoslavnému křesťanství spojenému s opuštěním mar­xistického ateismu Sovětů, ale že se vztahuje k jeho naprosté a integrální kon­verzi návratem k jediné a pravé církvi katolické, římské.

 

Nuže, jak tomuto požadavku vyhovuje dnešní Rusko po rozpadu ko­munistického SSSR? Je zde mnoho důvodů svědčících o tom, že v tomto po­žadovaném smyslu se Rusko neobrátilo; uvedeme aspoň tři:

1. Zákon o „náboženské svobodě“ z roku 1997 prakticky diskriminuje katolickou církev, neboť jí vlastně znemožňuje širší evangelizaci; katolická církev je jím snižována na úroveň různých církviček, což je v duchu falešného ekumenismu.

2. Je dostatečně znám odpor moskevského patriarchy a celé pravoslav­né církve vůči vstřícnému stanovisku katolické církve a je známo, jak nesmířlivě se pravoslavné duchovenstvo zachovalo vůči papeži Janu Pavlu II. při jeho návštěvě Ukrajiny.

3. Letos jsme byli svědky toho, že Rusko se spojilo do přátelského blo­ku s ateistickou komunistickou Čínou a hovoří se i o spojení s Indií, mateřskou zemí všeho orientálního panteismu, základu protikřesťanské ideologie New Age. Je toto svědectvím hlubšího a všeobecnějšího obrácení, byť třeba jen na pravoslaví?

Ostatně že se Rusko dodnes neobrátilo, o tom svědčí i samotný text 2. tajemství. Praví se v něm výslovně, že nakonec bude Neposkvrněné Srdce Panny Marie triumfovat, ale teprve tehdy jí Svatý Otec zasvětí Rusko, a to se až v důsledku toho obrátí. Tedy v poslední chvíli před ustanovením Kristovy pozemské vlády.

Nemylme se, všechno začíná nasvědčovat tomu, že onen proslulý „fatimský bič“ je v Božích rukou opět připraven. Je zajímavé, že o tom byli pře­svědčeni jak kardinál Newman, tak abbé Gaume, o nichž jsme hovořili v úvod­ní rozpravě.

Na to nás upozorňují už i starozákonní proroci, například Jeremiáš, Ezechiel a Jonáš, varující před vpádem četných národů ze severu. My se na tomto mís­tě omezíme na citaci aspoň malého úryvku z knihy proroka Joela.

Hlavním obsahem Joelovy knihy je „Hospodinův den“ a po něm ná­sledující veliká obnova celého světa. Najdeme zde dvě závažná poselství o straš­livém „vpádu kobylek“. Hned v 1. zpěvu Joel volá:

 

Procitněte opilci a plačte, naříkejte, všichni pijáci vína, pro mošt, který je vám odňat od úst. Do mé země totiž přitáhl národ, mocný a nesčíslný, jeho zuby jsou ja­ko zuby lva, jeho tesáky jako tesáky lvice… Mou vinici změnil v poušť, mé fíkovníky v chrastí… Z Hospodinova domu byl odňat obětní dar i úlitba… (1,5-7,9)

 

Tento první zpěv je zakončen nářkem lidu nad všeobecným zničením. A zde počátek 2. zpěvu:

 

Ať se chvějí všichni obyvatelé země, neboť Hospodinův den přichází, už je blíz­ko! Je to den temnoty a mlhy, den mraků a bouře. Jako se úsvit rozprostírá po horách, tak přichází lid mnohý a mocný, jakého nebylo od věků… Oheň před ním hltá, pla­men za ním pálí. Před ním je země jak zahrada Edenu, a za ním jen pustá step, nic mu neunikne… (2, 1-3)

 

Načež následuje líčení strašné až strojové přesnosti, s jakou tento ne­přítel vše ničí. Pouhá literatura? Anebo skutečnost?

To ponecháme na úvaze čtenáři.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář