Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je to posedlost?

24. 5. 2009

Ďáblovu našeptávání a pokoušení je vystaven každý člověk, ať si je toho vědom či ne; pokud démon zjistí, že nějaký člověk silněji podléhá určitému hříšnému sklonu, například alkoholu, nadměrnému kouření, drogám, sexualitě, brutalitě, pý­še, snaží se do člověka vniknout, a tak ho dostat aspoň zčásti pod svou moc. Tímto špatným sklonem tak člověk doslova otevírá dveře do svého nitra; vzniká stav svázanosti s démonem. Je to stav v dnešním světě velice rozšířený, stačí se pozorně roz­hlédnout kolem sebe. Známým případem je alkoholik: dokud je střízlivý a odolává své neřesti, chová se zcela normálně; stačí však, okusí-li při nějaké příležitosti se­bemenší množství alkoholu: pak už pít nepřestane, dokud se zcela neopije: a rázem je z něho docela jiný člověk - hrubý násilník, schopný všechno kolem sebe rozbít a zničit. To v něm už jedná démon a vede ho k páchání věcí, za které se ve stavu střízlivosti stydí.

Ve stavu svázanosti s démonem jsou i všichni, kteří jakýmkoliv způsobem pě­stují okultní vědy - magii, spiritismus, psychotroniku, magnetizérství, jasnovidectví; tedy činnosti, které nám Bůh už ve Starém zákoně mnohokrát zakázal. Pozor, je třeba mít na mysli, že člověk, který tyto činnosti provozuje, dobrovolně si zve do své­ho nitra démona, který mu pomáhá; proto onen člověk dosahuje úspěchů, byť do­časných nebo zdánlivých.

Ke zrušení svázanosti není třeba ještě vždycky provádět exorcismus. Někdy stačí pevné rozhodnutí vůle nepodlehnout svému zlému sklonu, obnova křestního slibu a modlitba za osvobození. Pokud jde o člověka pěstujícího okultní vědy, je tře­ba, aby vyhledal kněze, který má v této věci jasno, případně laika, který ho k tako­vému knězi dovede. Musí se okultních věd bezpodmínečně zříci, a to i zlého ducha, který v něm působil, a ve společenství církve prosit za osvobození, a to nejlépe s knězem.

Ubytuje-li se démon v člověku natrvalo, vzniká stav posedlosti; démon zpravi­dla nezůstává sám, ale přizve si další démony, kterých pak v člověku může být sedm i více. Stav posedlosti je velmi složitým problémem, který musí posoudit ka­tolický kněz exorcista, a to většinou ve spolupráci s lékařem.

Zatímco svázanost se týká jen části člověka, při posedlosti se démoni zmocní celého těla člověka, a to zpravidla v určitých obdobích, které se střídají se stavy nor­málnosti. Posedlý člověk projevuje vlastnosti duševní i tělesné, které předtím neměl - například mluví cizími jazyky, které jinak neovládá, dovede předvídat budoucí události, zná neznámé podrobnosti o životě lidí, projevuje obrovskou, někdy až ne překonatelnou sílu - při exorcismech musí někdy držet i slabou ženu několik silá­ků - nesnáší posvěcené předměty, svěcenou vodu, kříž, modlitbu, svaté přijímání, ačkoliv třeba byl praktikujícím katolíkem. Posedlý mnohdy projevuje nenadálou a u něho neočekávanou surovost; u inteligentních a nadaných lidí, zejména dětí, rázem ustává chuť ke studiu.

K posedlosti může dojít z různých příčin, a často to není z vlastní viny ne­mocného.

Je třeba podotknout, že dnes se nad posedlostí zpravidla i v katolických kruzích nevěřícně kroutí hlavou a ěetné případy doložené v Evangeliích jsou považovány za pouhou literaturu nebo za duševní nemoci, patřící na psychiat­rii, těmito odsudky se však nedejme odradit. Situace v cizině je obdobná, a pro­to dnes kněží exorcisté jsou velmi vzácní.

Dnes snad nejznámějším je otec Gabriele Amorth, římský exorcista k výkonu tohoto úkolu pověřený samotným římským biskupem, tj. papežem. Otec Amorth shrnul svoje mnoholeté zkušenosti do knihy Exorcista vypráví, vydané v roce 1990, která se během jediného roku dočkala osmi vydání a po několika letech i druhého dílu. (Česky byla vydána loni v Karmelitánském nakladatelství.)

Posedlost může mít v zásadě trojí příčinu:

1.může být způsobena z vlastní vůle,

2.může být způsobena zlým člověkem ve spolupráci s démonem,

3.může k ní dojít z dopuštění Božího.

Nejprve si objasněme, co je to posedlost z vlastní vůle. Jak k ní dochází? Zpravidla přes svázanost. Na počátku se u dotyčného opět projevuje určitý špatný sklon: někdo nezřízeně touží po dobrodružstvích se ženami, jiný po závratném ús­pěchu v politice, jiný v podnikání, jiný v umění; otevře tedy dveře hříchu, dá mu volný průchod, a tak si k sobě pozve démona; a je mu s ním dobře. Stačí se tedy na počátku otevřít kterémukoliv hříchu - a o ostatek se postará démon, který po­čáteční sklon přemění ve svázanost a nakonec v posedlost. A většinou si k tomu při­zve několik dalších démonů. Tato posedlost je tak stavem úplného vlastnění člově­ka démony.

Pozor tedy: každý hřích může být branou posedlosti, samozřejmě jen za určitých okolností.

Přímo ukázkovým příkladem na tento typ posedlosti, řeklo by se smyslové, je ono známé obrácení, či lépe řečeno uzdravení Marie Magdaleny z Evangelií.

V rozsáhlém díle italské omilostněné duše Marie Valtorty - Poéma o Bohu Člověku je vylíčeno velmi podrobně. Ježíš k příčině této posedlosti podotýká:

„Co je ďábelskou posedlostí, ne-li nemoc ducha nakaženého Satanem a nato­lik zbaveného své přirozenosti, že je z něho učiněna duchovní bytost ďábelská? Jak jinak u lidí vysvětlit jisté zvrácenosti? Zvrácenosti, které člověka pro jeho zuřivost činí horším než šelmy, pro jeho smyslnost chlípnějším, než jsou opice atd., a tak z člověka vytvářejí hybridní bytost, kde jsou dohromady smícháni člověk, zvíře a démon? Právě toto vysvětluje to, co udivuje svou obludností, která u tolika by­tostí je považována za nevysvětlitelnou.“

A k případu uzdravení jistého mladého muže na břehu Jordánu, kdy zlý duch velmi dlouho vzdoroval, Ježíš udivené apoštoly upozornil, že jeho „duch byl kom­pletní“. A vysvětlil:

„Jsou lidé, kteří se dají Satanovi tak, že otevřou dveře jedné hlavní neřesti. Jsou lidé, kteří se dají dvakrát, třikrát, sedmkrát. Když někdo otevře svého ducha sedmi neřestem, pak do něho vstoupí kompletní duch. Vstoupí Satan, černý princ.“

A konečně na dotaz, jak mohl být tak mladý muž už takto posedlý, Ježíš od­pověděl:

„Víte, po jaké cestičce přichází Satan? Obvykle jsou to tři cesty a z nich je jedna, která neselže nikdy. Tři: smyslnost, peníze, pýcha ducha. Smyslnost je ta cesta, která neselže nikdy. Jako posel ostatních žádostí rozsévá podél cest svůj jed a je z toho úplná záplava satanských květů. Právě proto vám říkám: »Buďte pány svého těla.« Nechť toto ovládání je počátkem pro všechno další. Otrok chlípnosti, aby sloužil své vášni, se stane zlodějem a porušovatelem závazků, ukrutníkem, vrahem. Žízeň po moci je také spřízněna s tělem. Nemyslíte? Je tomu tak. Přemýšlejte a zjistíte, že se nemýlím, to právě skrze tělo vstoupil Satan do toho člověka... On, jeden a sedminásobný, s proniknutím legionů podřízených démonů.“

Pak je zde posedlost z vlastní vůle, kterou bychom mohli nazvat intelektuální. Posedlý smyslově otevřel démonům bránu prostřednictvím své chlípnosti, touhy po požitcích. Posedlý intelektuálně to činí svou pyšnou ctižádostí být vynikajícím věd­cem, politikem, rockovým zpěvákem, léčitelem, podnikatelem, a protože si spolu­práci s démonem z celého srdce přál, je ve svém stavu spokojený, neboť démoni zpravidla z určité části jeho touhy splní. Tento typ posedlosti není u její oběti na rozdíl od posedlosti smyslové snadno poznatelný; intelektuálně posedlý se chová ja­ko normální člověk. A nechce-li se své kariéry, a tedy i démonů zříci, nelze tyto dé­mony vyhnat. Otec G. Amorth uvádí, že několik takových osob bylo k němu zpra­vidla příbuznými dovedeno, démon byl odhalen, ale posedlý prohlásil, že mu je s ním dobře, a už se podruhé neobjevil.

Podrobné vysvětlení k intelektuální posedlosti dal apoštolům Ježíš při jedné příležitosti, kdy řekl apoštolu Petrovi, tak jak to uvádí Maria Valtorta ve své Poémě o Bohu Člověku:

„Ty si myslíš, že posedlost se projevuje pouze nesouvislým křikem, skákáním, záchvaty zuřivosti, mánií žít v doupatech, němotou, ochrnutím údů, zatemněním rozumu, takže posedlý mluví a jedná nevědomky? Ne. Je také vtíravá svázanost - ne­bo spíše posedlost - jemnější, mocnější a nebezpečnější, protože nepřekáží rozumu a neoslabuje ho, ale zamezuje mu činit věci dobré a rozvíjí ho opačným směrem: zvyšuje jeho schopnosti, aby tak byl mocným prostředkem ve službě toho, kdo ho vlastní.

Když Bůh vlastní nějakou inteligenci a používá jí, aby mu sloužila, vlévá do ní v hodinách, kdy slouží Bohu, nadpřirozenou inteligenci, která o mnoho zvyšuje při­rozenou inteligenci dotyčného.

Démon, který se neustále opičí po Bohu, vzbuzuje obdobný účinek - samozřejmě omezený, protože pouze Bůh je nekonečný - u posedlých duchem, u těch, které vlastní, kteří se mu spontánně dali, aby triumfovali, a on jim udě­luje zvýšenou inteligenci, ale výhradně obrácenou ke zlému, ke škodění, k urá­žení Boha a člověka. Když satanská činnost nalezne v duši ohlas, je nepřetrži­tá a v důsledku toho duši postupně dovádí k dokonalé vědě o Zlu. To jsou ty nejhorší posedlosti. Navenek se nic neprojeví, a tak před těmito posedlými lidé neprchají. Ale posedlost zde přesto je.“

Marie Magdalena a podobné případy jsou typickými příklady posedlosti z vlastní viny: člověk dá volný průchod svým špatným smyslovým nebo intelektuál­ním sklonům, a tak v sobě otevře štěrbinu, jíž se do něho vetřou démoni. První, druhý, třetí…

Pak jsou zde případy posedlosti, zaviněné zlým člověkem. Jde o záměrné pře­nesení zla prostřednictvím démona zpravidla způsobené okultistou, pěstujícím ma­gické rituály, vzývajícím o pomoc Satana, obdobně jako věřící křesťan vzývá o po­moc Boha, a jsou prokázány případy, kde démon toto vzývání skutečně vyslyší. To je podstata onoho čarování, jak se kdysi lidově říkalo. Působení magie je však i dnes velmi rozšířené, stačí připomenout, kolik se kolem nás v poslední době vynořuje všelijakých mágů, psychotroniku a léčitelů. Je třeba však předem podotknout, že hluboce věřící katolík, žijící čistě a oddaný modlitbě, se těchto zlých vlivů nemusí nikterak obávat: Boží ochrana je silnější než jakýkoliv satanský útok.

Otec G. Amorth ve své knize uvádí otřesný případ jednoho mládence z Říma, kterého z takové posedlosti uzdravil, a tak mu zachránil život. Tento mládenec se dostal na šikmou plochu a stýkal se s velmi špatnou společností. V krajní nouzi, kdy už se cítil na dně, se náhle obrátil a nalezl opět víru. To se však nelíbilo jeho býva­lé přítelkyni, která použila satanské magie k tomu, aby mu zkazila život. Mládenec onemocněl neznámou chorobou, zhubl, ztratil chuť k životu. Nakonec uvěřil, že je pod vlivem neblahého kouzla a navštívil otce G. Amortha, který ho po několikerém žehnání uzdravil.

Jiný případ moderního okouzlení, tentokrát způsobeného psychotronikem, uvádí francouzský autor Monseigneur Cristiani ve své knize „Satanova přítomnost v moderním světě“ vydané v roce 1959. Jistá mladá žena s rodinou začala trpět ner­vovými potížemi a vyhledala známého léčitele. Po několika sezeních a přechodném zlepšení se však začal její zdravotní stav výrazně zhoršovat. Došlo ke kontroverzi s léčitelem, ale ten se ženě vzápětí pomstil „okouzlením“. Zena přestala jíst, nebyla schopna vstát z lůžka, byla ponořena do sebe a neschopna se o sebe postarat, a za­čaly se u ní projevovat stavy posedlosti. Její manžel se obrátil na exorcistu, který že­nu zachránil.

K posedlosti konečně může dojít i z Božího dopuštění, aby tak byla demon­strována jeho moc a lidé uvěřili, že ďábel a síly zla existují, a tak se obraceli a na­pravovali. Klasický příklad takové posedlosti uvedeme v příštím čísle.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pravda tehle nauky

(Daniel, 23. 7. 2012 14:24)

V posedlosti ziji uz od 16let, hledal sem unik, porad mi to tahlo samo k Jezisi.Nasel jsem viru a ta uzdravuje ikdyz infekce zla je v cloveku porad ale uz nema nad nim nadvladu

přínosný příspěvek

(Anna, 6. 7. 2012 12:23)

Také děkuji za článek.

Uvědomění si, že příčiny všeho špatného v srdcích a myslích lidí jsou od Zlého a že ničí lidské duše a tím i celé bytosti, by bylo třeba všem lidem.

Děkuji

(milada, 6. 2. 2012 11:52)

Děkuji,

jsem ráda, že jsem si mohla přečíst Váš příspěvek.
Pomohl mi, dívám se úplně jinak na různé životní situace.

Váš příspěvek především upevnil moje rozhodnutí jít ke svatému příjmání.

Děkuji. milada

tvé srdce

(Katka, 25. 6. 2009 7:49)

já bych zase nikdy nevypustila z pusy taková slova, co jsi napsal. říkají něco o tvém srdci - že je zraněné. modlím se za tebe, abys byl uzdraven.

hmm

(Japel_88, 24. 6. 2009 20:07)

četl(a) jsi satanskou bibli?
Přečti si ji a zjistí čo jsi napsal(a) za totální píčoviny.
Tohle nevypustim z huby ani já a to sem jí četl!